Zúčastnila jsem se dvoutýdenního metodického kurzu pro učitele němčiny jako cizího jazyka v jazykové škole Dialoge v Lindau, SRN.
Výuka byla rozčleněna do dvou dopoledních bloků po 90 minutách a dvakrát v týdnu jsme absolvovali i odpolední blok, takže celková hodinová dotace činila 25 hodin týdně.
Účastníci kurzu tvořili mezinárodní společenství (Španělsko, Maďarsko, Polsko, Česká republika) v počtu 6 – 10 účastníků (někteří kolegové absolvovali dopoledne jazykový kurz a odpoledne se k nám připojili na metodiku). Kurz se odehrával ve velmi přátelské atmosféře, všichni kolegové se aktivně účastnili výuky a ochotně si s ostatními vyměňovali i své vlastní zkušenosti. Vyučující tak velmi často věnovali teoretickému úvodu menší prostor, abychom měli více času na praktické aktivity a tipy do výuky.
Jednotlivě jsme se zabývali různými typy aktivit v oblasti gramatiky, mluvení a poslechu, procvičování slovní zásoby a psaní. Dále jsme diskutovali využití počítačů, videa a hudby ve výuce, opět s cennými odkazy na literaturu či internetové zdroje. Zajímavé bylo vyzkoušet si, jak funguje umělá inteligence, kde stačí zadat tři slova a počítač vytvoří celý text požadované délky. Teorii jsme se více věnovali v seminářích o fonetice, německém vzdělávacím systému a testování. Naopak prakticky jsme si vyzkoušeli rozhovory ve dvojicích a skupinách a prvky dramatické výchovy.
Novinkou pro většinu z nás byla metoda výuky zvaná „Montanalingua“, která spočívala v řešení nějakého reálného problému v malé skupině s nutností komunikace v němčině a často se odehrávala v přírodě – například překonat mělkou říčku suchou nohou, to znamená, že účastníci se museli domluvit, jak sesbírají a poskládají kameny či kusy dřeva a vzájemně si pomohou vodu překonat.
Přínosem byla i možnost hospitovat ve dvou jiných kurzech, kde se účastníci věnovali pouze zlepšování svých jazykových znalostí. Sledovali jsme práci učitele se studenty a po skončení hodiny s vyučujícím o použitých technikách diskutovali. Srovnávali jsme výhody a nevýhody práce se svými žáky doma s malými skupinkami frekventantů různých národností v Lindau.
Velkou výhodou byla vysoká erudice vyučujících, kteří nám byli nejen rádci, ale i partnery a se zájmem naslouchali našim vlastním zkušenostem. Zejména dva lektoři, Alex a Albert, obohacovali hodiny i svými životními názory a hodnotami, čehož jsme si všichni velice vážili. Netajili se tím, že i pro ně je setkání s námi obohacující.
Škola zaměstnávala i pracovníka zodpovědného za volnočasové aktivity, který obětavě organizoval různé výlety, exkurze a sportovní aktivity, například prohlídku města, zdolání turisticky oblíbeného vrcholu (lanovkou) či výlet k vodopádům, promítání filmu nebo bowling.
Dvoutýdenní kurz byl pro mě nesmírně přínosný ve více rovinách – nejen v té odborné, ale i jazykové (čtrnáct dnů jsme mluvila pouze německy, ve škole i v ubytování), a také sociální. Setkala jsem se se spoustou milých lidí, navázala nové kontakty a v neposlední řadě byla „maminkovsky“ opečovávaná mou milou paní bytnou. Domů se vracím nabitá nápady a chutí do práce a obohacená o životní moudro kolegů i vyučujících.
Takového projektu jsem se zúčastnila poprvé, velice si té možnosti považuji a budu se snažit získané informace a dovednosti zúročit ve své vlastní práci.
Co říci závěrem? Evo a Lukáši, patří vám obrovský dík za to, že jsem mohla být součástí Erasmu+. Pro mě to byl životní zážitek.
Jste skvělí!
Lindau 1.9.2023 Jitka Velichová
