Do města Adeje jsme dorazily s dvoudenním předstihem, tedy 21. července. Chtěly jsme se předem trochu seznámit s okolím a především místní dopravou. Do školy jsme musely dojíždět, jízdní řády na autobusových zastávkách rozhodně neodpovídaly realitě a my nechtěly hned první den přijet do školy pozdě.

Kurz začínal v pondělí 24. července. V malé jazykové škole nás uvítala příjemná, velmi energická lektorka Eva, která nás seznámila se vším, co nás během pětidenního kurzu čeká. Hned se nám dostalo mnoha informací o historii Tenerife, o jeho obyvatelích a kultuře. Pak přišla řada na nás, pět pedagožek z České republiky a jednoho kolegu z Nizozemí. Nejenže jsme se v krátkosti všichni představili osobně, ale mluvili jsme trochu i o naší zemi a především o motivaci, proč se učíme španělsky. Dopolední povídání bylo zakončeno pozvánkou do malé kavárny, kde jsme ochutnali místní specialitu – kávu barraquito.

Druhý den kurz pokračoval v podobném duchu, povídáním o našich kulturách a zvycích, o přírodních krásách Tenerife a možnostech turistického vyžití. Hodinu jsme zakončili opět kulinářsky – přímo ve třídě jsme si připravili a ochutnali španělské gazpacho.

Třetí den nám škola zorganizovala společný výlet katamaránem podél pobřeží. Měli jsme štěstí – kolem nás se proháněli delfíni a kulohlavci, menší velryby dosahující velikosti kolem pěti metrů.

Ve čtvrtek ráno jsme se po vlastní ose dopravili do Santa Cruz, hlavního města Tenerife. Tam na nás čekala Eva, se kterou jsme posnídali kávu a typické španělské churros, a pak se vydali na prohlídku místní, pro nás Středoevropany exotické tržnice.

Poslední školní den jsme měli možnost si prohlídnout historické, méně turistické centrum městečka Adeje. Navštívili jsme historickou haciendu Casa Fuerte, kterou založili piráti a která se později používala jako farma pro pěstování rajčat a jejich zpracování na různé výrobky. Místem nás provázela přímo majitelka domu, ukázala nám velmi zajímavé části výrobny, dílen, budov a zahrad, v malém muzeu jsme si prohlédli dokumenty a fotografie, které se týkaly historie haciendy.

Na závěr přišlo srdečné loučení a všechny jsme dostaly certifikát o absolvování kurzu.

Přestože kurz nebyl přímo orientovaný na výuku španělštiny, rozhodně byl i z hlediska jazykového přínosný. S jazykem jsme byly v kontaktu prakticky celý den, a přestože v hodinách více mluvila Eva, naučily jsme se nová slova a obraty. Největším přínosem však bylo poznání nové kultury, někdy nelehkého života místních obyvatel, kteří jsou ve vyprahlé sopečné krajině často odkázáni jen na příjmy z turistického ruchu, ale i výměna vlastních zkušeností s ostatními účastníky kurzu.

R. Trnková, Z. Bednářová, D. Marešová, N. Moučková

V Praze dne 1. 9. 2023