Od školy vyjíždíme časně a již po osmé se zastavujeme na česko-německo-polském trojmezí, kde Lužická Nisa a malý potůček vymezují hranice tří států. Dnes, na rozdíl od dob minulých, je můžeme projíždět úplně volně, a tak si nejsme vůbec jisti, na které straně míjíme německou upoutávku na polské ovoce (polnisches Obst). Pokračujeme do Großschönau, městečka připomínajícího spíše živoucí skanzen s pečlivě udržovanými podstávkovými domy, mnohdy přes dvě stě let starými. Šplháme na kopec Hutberg a odměnou je nám vyhlídka na hraniční vrcholy Lužických hor, Luž a Jedlovou.
Dalším cílem jsou lázně Oybin, nad nimiž se na skále tyčí zřícenina středověkého hradu, postaveného samotným Karlem IV. Procházíme rozlehlý areál a obdivujeme zachovalé oblouky gotických oken bývalého kláštera. Ještě rychle lesní pěšinou k pískovcovému skalnímu městu připomínajícímu kokořínské Pokličky a pak se již parní mašinkou vydáváme do Zittau (Žitavy). Kostel s proslulým postním plátnem je sice již zavřený, ale patricijské domy ve stylu saské renesance a velkolepá radnice také stojí za to. Přenocujeme v českém Varnsdorfu, část výpravy v příjemném hotelu, zbytek v penzionu - láskyplně zrekonstruovaném podstávkovém statku z roku 1800.
Následující den se po úzkých silničkách přes hory a doly dostáváme do údolí Labe. V příjemném výletním městečku Bad Schandau vyjedeme secesním výtahem na vyhlídku, odkud se nám otevírá pohled na kaňon řeky a nejvyšší stolovou horu Lilienstein. Zalesněným svahem scházíme k zastávce historické tramvaje, která nás údolím říčky Krinitzsch doveze až k vodopádu Lichtenheiner Wasserfall. Chvíli si vychutnáváme chládek u vody v horkém dni, ale zanedlouho nás autobus již odváží k Bastei, skalnímu útvaru s vyhlídkovými plošinami téměř dvě stě metrů nad údolím Labe. Z ptačí perspektivy tu můžeme obdivovat nejen pískovcové věže, ale i četné výletní parníky na klikatící se řece a také vlaky, z výšky připomínající dětské hračky.
Vedro nepolevuje a tak místo návštěvy pevnosti Königstein volíme odpočinkovou procházku malebným městečkem Pirna. Než vyrazíme na cestu domů, ještě z autobusu se zájmem sledujeme přistávající parník a z něj vystupujícího lodníka, který musí přeparkovat svůj Volkswagen, abychom mohli vůbec vyjet. Spokojení a příjemně unavení vystupujeme za dvě hodiny před školou a srdečně se loučíme s pane průvodcem.
Vychutnejte si naše zážitky na videu.
Jarmila Eckschlagerová, Bibiana Sobotková a Jitka Velichová
