To odstartovalo 1. července letošního roku, kdy jsme ve funkci nahradili jednoho z našich partnerů v trojpředsednictví, Francii. Ukončeno bude po půl roce posledního prosince, tehdy už nás v pozici nahradí náš druhý partner, a to Švédsko.

Krom vytváření vlastních priorit není jeho součástí jen obyčejná tvorba loga, ale i účast na veškerých jednáních v rámci této Rady, hledání kompromisů nebo třeba pořádání summitů (jak můžeme ostatně vidět na Pražském summitu konaném od 6. do 7. října). Přípravy na tuto velkolepou prestižní záležitost tudíž probíhají již od roku 2018. Avšak vzhledem k dramatickým událostem na světové i domácí scéně musely být původní priority programu předsednictví značně poupraveny, a to ať už vzhledem k válce na Ukrajině nebo energetické krizi – s tou se Česká republika potýká již podruhé během dvou předsednictví.

Česká republika není v této pozici totiž poprvé, do neprobádaných vod jsme se dostali již v roce 2009. Doktor Bahušiak říká, že z této zkušenosti si brali i při plánování příklad, zkoumali dřívější nedostatky a jednoduše vše vypilovávali tak, aby letošní předsednictví proběhlo hladce.

A dle slov doktora Blahušiaka si naše země zatím vede výtečně, za zmínku jistě stojí třeba tzv. mission impossible, kdy se českým diplomatům podařilo vyjednat nepředstavitelný kompromis v oblasti cen energií během rekordních šesti dnů.

Pokud by Vás téma předsednictví v Radě Evropské unie zajímalo více, neváhejte se podívat na webové stránky EU2022.cz nebo na sociální sítě s aktuálními informacemi o dění.

Klaudie Kublová, 7. 10. 2022